"Jako krásná vzpomínka mi určitě zůstane, když jsme v tom pidi dětském koutku hráli na honěnou a najednou na mě všechny děti naskákaly a já byla úplně dole a všichni jsme se nasmáli. A pak se přišly děti obejmout, než odešly... To bylo krásné."..."Když holčička zbledla, začala zvracet a najednou se skácela k zemi, lekla jsem se, ale rychle jsme s hasiči pomohli, aby holčičce bylo lépe a mě pak tekly slzy, když jsem jí při odjezdu mávala..." "Dostala jsem od dětí náramek, co vyráběly... Přišly za mnou a objaly mě, to bylo tak krásné..."... "Vlastně krásně milé bylo, když ty děti nechtěly z koutku odejít, rodiče si pro ně přišli... a ony chtěly zůstat s námi a hrát si, to bylo nejlepší, že jsme věděli, že to pro ně bylo příjemné..."