29. července 2025
AKTUÁLNĚ
V květnu letošního roku jsme předali ocenění Křesadlo pro 5 dobropříběhů ze Zlínského kraje. Třetím oceněným, kterého Vám zde představujeme, je pan Antonín Sekyra - dobrovolník DIakonie Valašské Meziříčí.
Pan Antonín Sekyra je duší hudebník a básník. Přestože se původně věnoval jiné profesi, v důchodu objevil zcela nový rozměr svého života – dobrovolnictví. Své talenty nyní rozvíjí pro radost druhých. S akordeonem a s kamarádem Jarkem, který hraje na vozembouch, už čtvrtým rokem pravidelně navštěvuje klienty Diakonie v Domově Rozmarýn, v Denním stacionáři Dobromysl i v hospici CITADELA a je nesmírným obohacením nejen pro naše klienty.
V Diakonii už každý ví, že je Tonda schopen zahrát snad každou lidovou písničku a nejen to! Zahraje Vám nádherně jemné tango k tanci i šlágr ze 60. let, oslavenkyni složí báseň určenou přímo pro ni. Je plný upřímného úžasu ke všemu krásnému, co každý den přináší, raduje se z pěkného setkání, hezkého počasí i úsměvu. Naši klienti jsou staří lidé, kteří už nejsou soběstační a mají různé typy demencí, ale i lidé mladší, kteří mají nevyléčitelné onemocnění. Všichni se na návštěvu Tondy, která trvá zpravidla hodinu a půl, těší. Díky jeho přítomnosti a písničkám, mohou znovu prožívat a připomínat si pěkné chvíle jejich života. Známé melodie u nich navozují pocit pohody, jindy zase přijdou slzy dojetí, které přinesou tolik potřebné uvolnění. Tonda rozdal druhým svými písničkami a dobrou náladou tolik radosti, že to nejde ani vypovědět, musí se to zažít. Mrzutý pán si začne pobrukovat a paní, která je jinak neklidná, soustředěně vyzpívá všech pět slok. Muž na lůžku, který vypadá, jakoby spal, pohybuje rty, a když se k němu nakloníte, slyšíte téměř neslyšitelná slova písničky z jižní Moravy, odkud pochází… To jsou chvíle, kdy si řeknete: „Díky, že můžu být u toho“. Tondovi není žádná činnost cizí. Když je potřeba, převeze klienta na vozíčku na jiné vystoupení, při májové slavnosti se chopí pily a skolí k veselí klientů májku… I pro zaměstnance se stal Tonda během let kamarádem, který je dokáže ocenit a povzbudit. Jsme moc rádi, že můžeme spolupracovat s takovými dobrovolníky, jako je Tonda, který je ve svých 70ti letech příkladem aktivního přístupu k životu a tvořivé pozornosti k lidem kolem sebe.
Pan Sekyra již k domovu patří. Je nespočet chvilek, kdy pan Sekyra rozzářil náš Domov, to nejsou desítky, ale stovky a možná i více setkání – a mnohé z nich nelze slovy dost dobře vystihnout. Z něj vyzařuje klid, pokora a každé setkání s ním je radostí. Ale jedna z chvilek v nás zůstává zvlášť hluboko. Během mše svaté za naše zemřelé klienty doprovodil pan Sekyra, navzdory vlastnímu zdravotnímu omezení, jednu z našich klientek. Cestou si spolu vyprávěli životní příběhy, v kostele sdíleli ticho i víru, a po návratu nám dojatá klientka šeptala, že díky němu opět pocítila radost – nejen na pár chvil, ale že si ji nese dál, jako světlo do dalších dnů. Hudba je panem Sekyrou darována srdcem – a právě to naši klienti milují. Pravidelně k nám přichází se svými přáteli a společně rozeznívají náš Domov melodiemi, které budí vzpomínky, rozezpívají srdce a probouzejí úsměvy. A když přijde s harmonikou sám? Zahraje snad jakoukoli píseň, kterou si naši klienti přejí – jako by znal noty jejich duší. Jeho hudba není jen zvuk – je to pohlazení, které hladí i ty nejtišší kouty člověka. Nevynechá žádnou akci pořádanou domovem, vždy přiloží ruku k dílu. Ať už je to roznášení občerstvení, doprovod klientů. Nemá problém jet s klientem, když se nedaří zajistit mu doprovod k lékaři. Věnuje se klientům individuálně i skupinově. Pan Sekyra pomáhá organizovat s panem kaplanem a knězem mše svaté, je tolik aktivit, že se obávám, že nemůžu vyjmenovat všechny. Na MDŽ roznášel po domově dámám karafiáty, byl účasten a přiložil ruku k dílu při všech adventních koncertech, které jsme pořádali. Je účasten velikých akcí, je opěrným sloupem pro nás, zaměstnance.
(text: nominace paní Aleny Hellerové a Veroniky Liškové)
